Rozdíly mezi sladkovodními a mořskými perlami
Vzhled
Velmi záleží na kvalitě konkrétní perly. Jsou-li porovnávány pouze perly vysoké kvality, budou mořské perly na pohled lesklejší a v případě japonských Akoya perel i bělejší.
Charakteristický lesk perel je způsoben odrazem a lomem paprsků světla dopadajících na průsvitné vrstvy perleti. Různá síla jednotlivých vrstev perleti u mořských a sladkovodních perel způsobuje odlišný výsledný lesk obou druhů perel.
Jsou-li perly kvalitní, rozdíly mezi nimi jsou velmi jemné a je obtížné je vyfotit. V bílém rámečku jsme uměle zvýšili sytost barev, aby lépe vynikl rozdíl v odstínech perel sladkovodních (přední a prostřední řada) a mořských (zadní řada). Lesk mořských perel je znatelně ostřejší.
Cena
Opět velmi záleží na kvalitě konkrétní perly. Jsou-li porovnávány pouze perly vysoké kvality, budou mořské perly znatelně dražší.
Kultivace mořských perel je náročnější a nákladnější – zatímco sladkovodní perlorodka pojme běžně až 20 jader, do mušle Akoya lze vložit maximálně 3 jádra. Cortézovy perly jsou dokonce kultivovány pouze 1 jádrem.
V moři jsou perlorodky navíc vystaveny vyššímu riziku nepříznivých ekologických vlivů než sladkovodní perlorodky pěstované v jezerech ve vnitrozemí.
Lze rozdíl poznat pouhým okem?
To, jestli je kultivovaná perla sladkovodní či mořská, lze spolehlivě určit pouze pohledem dovnitř perly – nejčastěji analýzou vrtu perly, nebo rentgenovým snímkem – není-li perla vrtaná. Zatímco mořské perly mají pod několika vrstvami perleti tvrdé jádro (fotografie se šipkou), sladkovodní perly jsou celé tvořeny perletí.
Síla perleti u kultivovaných perel tak velmi ovlivňuje kvalitu samotné perly.
| Síla perleťové vrstvy u mořských kultivovaných perel | |
| velmi dobrá | 0,6 mm a více |
| dobrá | 0,4 mm a více |
| střední | 0,3 mm a více |
| tenká | 0,2 mm a více |
| velmi tenká | méně než 0,2 mm |
Kultivace
Rozdíl v průřezu obou druhů perel je způsoben odlišným postupem při jejich kultivaci. Jak sladkovodní, tak mořské perly vznikají v perlorodkách stejně – cizí tělísko vyvolá vevnitř obrannou reakci a perlorodka začne vylučovat perleť. Vniklé tělísko je v mnoha tenkých vrstvách postupně obalováno perletí a tak během několika let vzniká perla.
Rozdíl je však v jádru – u mořských perel je tvrdé jádro obalováno vrstvami perleti. Sladkovodní perly se kultivují bez tvrdého jádra, takže výsledná perla je celá tvořena perletí.
Ve volné přírodě vzniklé (nekultivované) mořské perly jsou vždy celé tvořeny perletí, jádro je pouze malé zrnko ve středu perly. Tyto perly jsou dodnes velmi vzácné, prodávájí se jen v těch nejexkluzivnějších klenotnictvích a aukčních síních. Cenově jsou v porovnání s kultivovanými perlami nesrovnatelně dražší.
Shrnutí
| Sladkovodní perly | Mořské perly | |
| typy | jezerní, říční | Akoya, Tahitské, Cortézovy, South Sea |
| vznikají | v jezerech, řekách a jiných sladkých vodách | ve slané mořské vodě |
| proces kultivace | Do schránky perlorodky jsou vložena jádra z měkké tkáně. Měkká tkáň je vstřebána a obalována vrstvami perleti | Do schránky perlorodky je vloženo kulaté jádro vyrobené z lastury sladkovodní perlorodky. Jádro je poté obalováno perletí. |
| délka cyklu vzniku perly | zpravidla 2 - 7 let | Akoya min. 1 rok, ostatní 2 - 6 let |
| počet perel v jedné perlorodce | běžně až 20 | 1 až 3 |
| průřez |  |
 |
| perla je celá tvořena perletí | pevné jádro kulatého tvaru je obaleno vrstvami perleti | |
| lesk kvalitní perly | jemně rozostřený lesk | výrazný zrcadlový lesk |